Dovolená v Egyptě

Dovolená v Egyptě - užitečné informace

Egypt je stále jednou z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších turistických destinací vůbec.

Dovolená v Egyptě nabízí vše, nač si turisté jen vzpomenou – exotické prostředí s celoročně nádherným počasím, skvělé podmínky pro koupání, šnorchlování a potápění, ideální výchozí bod pro milovníky poznávání a objevování úchvatných egyptských památek. Hotelové služby jsou zde na velmi dobré úrovni, turistům se nabízí nepřeberné množství zábavního či sportovního vyžití, ale i klidná místa jako stvořená pro ničím nerušenou odpočinkovou dovolenou.

Před dovolenou v Egyptě vám jistě přijdou vhod níže uvedené informace, které cestování do Egypta jistě obohatí. 

 EGYPT ve zkratce

Mezinárodní zkratka: EGY
Měna: EGP (1 egyptská libra = cca 3 Kč)
Státní zřízení: republika
Hlavní město: Káhira
Obyvatelstvo: 81713517
Rozloha: 997739 km2
Úřední jazyk: arabština
Doba letu: 4 hodiny
Časové pásmo: 1 

EGYPT

Oficiální název:
Egyptská arabská republika ( Gumhúrijat Misr Al-Arabija , The Arab Republic of Egypt)

Slovo Egypt bylo odvozeno od hlavního boha první Dolnoegyptské župy a jejího hlavního města Mennoferu (Memfi) - boha Ptaha, též Hetkoptah (Sídlo ducha Ptaha), odtud řecký výraz Aigyptos, tj. tmavý a naše Egypt. Původní obyvatelé nazývali zemi Kemit, tj. černý , podle barvy nilského bahna, která tak kontrasto-vala s červenou barvou pouště, kterou nazývali Dešré. Arabský název pro Egypt je MISR nebo Masr, což je odvozenina od hebrejského slova mesraim.

 

EGYPT - Rozloha

Rozloha celkem: 1,001,450  km2
Rozloha souše: 995 450 km2
Rozloha vodní plochy: 6 000 km2

EGYPT - Historie

Počátky slavné Egyptské říše spadají do roku 4000 př.n.l. Od té doby až do 4. st.n.l. se zde vystřídalo 29 dynastií, několikrát se změnilo sídelní město faraónů a zajímavým vývojem prošla i architektura a výtvarné umění.

Krize velké říše vyvrcholila vpádem Alexandra Makedonského roku 332 n.l. Slavný dobyvatel osvobodil zemi od Peršanů a na severu založil město Alexandrii. Po jeho smrti nastoupil na trůn vojevůdce Ptolemaios.

 Posledním vládcem dynastie Ptolemáiovců byla královna Kleopatra, která podlehla v roce 31 př. Kristem v bitvě u Actia římskému vojevůdci Octávianovi. Začalo doba "Římská", kterou vystřídala nadvláda Byzance.

V roce 640 n.l. je Egypt dobyt Araby, kteří zde žijí dodnes

Egyptská republika byla vyhlášena 18.07.1953, v čele státu stojí prezident, volený na šestileté období v celostátním referendu. Administrativně se země dělí na 21 krajů a 4 hraniční území, která mají specifický statut.

Podrobnější historický přehled naleznete v sekci Zajímavosti dole.

EGYPT - Obyvatelstvo

Takřka 62 milionů obyvatel z nichž  99% žije v údolí a deltě Nilu  a 59%  ve velkých městech.

99% Egypťané (majoritně Arabové, dále Koptové), 1% Núbijci, Beduíni, Berbeři, Nomádi, Arméni a Evropané (zejména Italové a Řekové)

63%  obyvatel tvoří muži a 37% ženy.

EGYPT - Jazyk

Oficiální jazyk je arabština a užívá ho většina obyvatelstva, núbijská menšina hovoří súdánštinou, v západních oázách se mluví Berbersky, výjimečně se můžeme setkat s Koptštinou, jazykem starých Egypťanů, užívaný dnes již minoritní skupinou původního (nearabského) obyvatelstva, v Káhiře či Alexandrii se můžeme setkat i s Řečtinou, Italštinou a arménštinou.

Většina obyvatelstva je schopna se domluvit anglicky, popř. francouzsky. 

EGYPT - Čas

Egyptský místní čas je oproti středoevropskému času o jednu hodinu napřed. Stejně jako ve všech blízkovýchodních zemích se také v Egyptě pravidelně zavádí letní čas, ovšem v jiném termínu než v Evropě.

EGYPT - Hlavní město 

Káhira (Al-Qáhira, Cairo)

Káhira je s přibližně 15 mil. obyvatel (přesný počet obyv. se prakticky nedá určit, oficiálně se udává okolo 8 mil., reálný odhad se však pohybuje mezi 15 a 20 mil.) největší africké město.

Založena byla roku 969 n. l. na místě kde stávala pevnost Babylon, fátimovským vojevůdcem.

Své jméno Káhira (Vítězná) dostala dle planety Mars (arabsky Al.Qáhir), která v té době byla nejvýraznější planetou na nebi. Největší slávy se Káhiře dostalo za vlády Mamlúků (1250 - 1517), kdy Káhira oplývala bohatstvím a nádherou. Po vpádu Osmanských turků (1517) se naopak z Káhiry stalo téměř bezvýznamné město. Svého opětovného vzkříšení se Káhira dočkala za vlády Muhammada Alího (1805 - 1848).

EGYPT - Iformace pro turisty

Podmínky vstupu:
Pro vstup do EAR je vyžadován platný pas (cestovní, služební, diplomatický) s dobou platnosti nejméně šest měsíců od návratu a vízum.

Většina cestovích kanceláří automaticky zajišťuje víza pro občany ČR.

Při individuálním cestovnání je nutné si vízum zajistit samostatně na velvyslanectvím EAR v Praze, nebo při v vstupu do země.

Od začátku roku 2002 mohou občané ČR získat za poplatek vízum na mezinárodním letišti v Káhiře, příp. na dalších vstupních místech (letištích a přístavech) do země (Alexandria, Hurghada, Luxor, apod.).

EGYPT - Měna

Oficiální měnou v Egyptě je Egyptská libra (EGP), která se skládá ze 100 piastrů.

V oběhu jsou tyto mince a bankovky:
* mince v hodnotě 5, 10, 25 piastrů
* bankovky v hodnotě 25 a 50 piastrů
* bankovky v hodnotě 1, 5, 10, 20, 50 a 100 liber.

Pozor na záměnu piastrových a librových bankovek!!!

Pro všechna směnárenská místa v Egyptě platí jednotný kurz!

Volně směnitelnou měnou za egyptské libry jsou americké dolary, euro, britské libry, volná měna dalších zemí a většina arabských měn. Zpětná směna egyptských liber za volně směnitelnou měnu je možná. V některých soukromých obchodech, restauracích a tržištích je možná platba i v USD, ve státním sektoru je to vyloučeno.

V některých obchodech, zpravidla na trzích, je možné platit i volně směnitelnou měnou. Hotelové směnárny jsou otevřené zpravidla dopoledne po snídani a v pozdních odpoledních hodinách a v průběhu večeře.

EGYPT - Zastupitelství ČR v Egyptě

Embassy of the Czech Republic,
El-Dokki Street 4, Giza 125 11, Cairo, (Arab Republic of Egypt ),
tel.: 00202/3485531, 3485469, 3486550, 3485833, KO 3315209
fax: : 00202/3485892.

EGYPT - Voda

Ve všech hotelech je voda nezávadná, chemicky ošetřovaná. Ke konzumaci ve větším množství však není vhodná. V menším množství, např. k zapití prášku, ji použít lze. S vodou je třeba ŠETŘIT!

Prameny sladké vody v Hurghadě nejsou a voda se do města dopravuje vodovody z Káhiry. V některých obdobích je zásobování vodou časově limitováno!

EGYPT - Důležitá dopouručení

Doporučujeme uložit cestovní doklady, peníze, cenné předměty apod. do hotelových trezorů.

V době od 11:00 do 14:00 hod. je největší intenzita slunečních paprsků, a proto se doporučuje pobyt nejlépe ve stínu. Používejte krémy s vysokým ochranným faktorem!

Pod pokutou je zakázáno odlamovat mořské korály.

EGYPT - Hygiena

Je třeba věnovat větší pozornost mytí rukou pod tekoucí vodou. Nedoporučuje se konzumovat rozlévané nápoje, zmrzlinu, kostky ledu, mléko, jogurty, mletá masa a ovoce bez slupky mimo hotel.

Doporučuje se vždy dávat pozor, komu se podává ruka (nebezpečí přenosu nakažlivých chorob).

 Zakoupené ovoce na trhu je nutné před konzumací řádně omýt pod tekoucí vodou. Nedoporučujeme kupovat ovoce rychleji podléhající zkáze.

EGYPT - Lékařská péče

V případě úrazu či akutního onemocnění je možné požádat hotelovou recepci o přivolání lékaře. Ve velkých hotelích je tzv. "hotelový lékař".

Každé přivolání lékaře se hradí zpravidla vždy na místě V HOTOVOSTI a stojí cca 100 EGP. Pro zúčtování s příslušnou pojišťovnou v ČR je nutno vždy žádat ORIGINÁLY všech potřebných dokladů.

Lékárny
Jsou otevřené zpravidla denně s dlouhou otevírací dobou. Označené jsou nápisy PHARMACY v zelené barvě.

EGYPT - Taxi

Před nástupem do taxi je předem třeba s řidičem dohodnout cenu jízdného. Za cca 2 km zaplatíte okolo 15 EGP.Toto se netýká minibusů!

Minibusy slouží jako městská hromadná doprava. Jsou označeny žlutým nápisem např. Hurghada service. Jízdné vybírá přímo řidič nebo jeho pomocník. Za jízdu cca 2 km se obvykle platí 1 EGP. Tyto minibusy staví dle přání zákazníka.

EGYPT - Poštovné - pošta

Pošty jsou otevřeny od soboty do čtvrtka od 8 do 15 hodin. Pohlednice a dopisy do Evropy se frankují ve stejné výši, tj. známkou v hodnotě 1,25 EGP a dojdou asi za pět až sedm dní. Známky prodávají obchody se suvenýry a pošty, které se nachází v centru města. Ofrankovaná korespondence k odeslání se může předat i v recepci hotelu, která zajistí odeslání.

EGYPT - Internet

Hodina surfování v četných internetových kavárnách stojí asi 10 EGP. Kdo cestuje s vlastním laptopem, toho v městských aglomeracích stojí přístup na internet stejně jako městský hovor, tedy asi 1 EGP. Stačí vytočit přístupové číslo, např. 07 77 77 77, a připojit se bez hesla a jména uživatele.

EGYPT - Banky

Nachází se na mnoha místech, ale jejich otevírací doba není pro turistu příliš příznivá. Jsou otevřené zpravidla od 08:30 do 13:00. Některé banky jsou v pátek nebo v neděli zcela zavřené. Doporučujeme měnit peníze v hotelové směnárně.

EGYPT - Otevírací doby

Nakupovat v Egyptě můžete od 10 hodin dopoledne do 20 hodin večer, v pátek až od 14 hodin. Na nákupních třídách, ve městech a na promenádách letovisek bývá často otevřeno až do 23 hodin. Banky mají v pátek a v sobotu zavřeno. V postním měsíci ramadánu platí zvláštní otevírací doby

EGYPT - Tržiště - bazary - ceny - smlouvání - bakšiš

Jedná se o tržiště typické pro arabská města. Nabízí se zde různý sortiment zboží, především suvenýry a ovoce. NA TĚCHTO TRŽNICÍCH SE SMLOUVÁ!!!

Ceny
Ve všech restauracích jsou k dispozici platné ceníky nápojů a jídel, často v mnoha jazycích. V mnoha obchodech je zboží nabízeno bez cenovek.

NA BAZARECH SE RAZANTNĚ SMLOUVÁ!!!

Smlouvání

Smlouvejte vždy a všude. Snad jen v bance nechejte stanovit sumu domácího. A jedna zkušenost ze smlouvání na závěr. Vyhlédli jste si třeba tričko a očividně projevili zájem? Nasadil prodavač astronomickou sumu a nechce slevit? Pomalu odcházejte. Určitě za Vámi vyběhne a nabídne částku přijatelnější. Stále drahé? Triko mu slušně vraťte. Nechce si ho vzít? Slušně a s citem ho položte na zem, není-li zabalené na místo trochu čistší (pokud takové v nejbližších 10 kilometrech najdete) a opět odcházejte. S největší pravděpodobností za Vámi přispěchá s novou nabídkou. Zase nic moc? Nenechte se obměkčit pohádkami o tom že má deset hladových dětí a žena už pár dní nejedla a celou akci opakujte. Prodavač to také ještě zkusí. Zdá se Vám již cena přijatelná? Pak tedy zaplaťte. Chcete si nakonec zvednout náladu? Otočte se po třech metrech zpátky na prodavače. Na sto procent bude štěstím bez sebe, jaký že to udělal dobrý obchod. Jsou ovšem takové výjimky anebo Vy tak dobrý handlíř, že Egypťan bude mít slzičky na krajíčku z toho, jak jste ho obral. To jsou však skutečně jen výjimky a i tady bude prodavač více komediant než prodělečný.

Bakšiš

Je v Egyptě nezbytnou součástí každodenního života a je požadován za sebemenší službu (v hotelu, restauraci, v taxi). V restauracích a kavárnách se jako spropitné dává obvykle pět až deset procent z účtované částky. Nosiči zavazadel dostávají si 3 EGP, pokojské 10 EGP za týden.

EGYPT - Telefonování

Je možné z hotelové recepce a veřejných automatů.

Telefonické hovory do Evropy jsou velmi drahé, stojí asi 1 EUR za minutu. Při volání z hotelů a vlastních mobilních telefonů se cena ještě několikanásobně zvyšuje.

RECEPCE: Za 3 min. hovoru se účtuje jednotná taxa ve výši cca 35 EGP.

AUTOMATY: Volá se pomocí tel. Karty, které se prodávají za 10, 15, 20 LE v tel. ústředně v centru města (tzv. Telephone Center). Tyto karty prodávají i některé obchody se suvenýry.

POZOR! Je třeba dbát na to, aby byly karty opatřeny neporušeným obalem.
*Doporučujeme volat spíše po ránu.
*Nezapomeňte při volání do Evropy na časový posun.

VOLÁNÍ DO ČR: 00420 + číslo volané stanice

VOLÁNÍ DO SR: 00421 + číslo volané stanice

Důležitá telefonní čísla:
123 první pomoc
122 policie
126 turistická policie
125 hasiči Káhira a v Alexandrii 180.

EGYPT - Ubytování

Závady a reklamace
Zjištěné hrubé závady či nedostatky na hotelových pokojích je třeba neprodleně nahlásit zástupci CK. V jeho nepřítomnosti hotelové recepci. Pokud zákazník reklamuje tyto nedostatky až po příletu do ČR, musí mít písemné potvrzení o této vadě od zástupce CK nebo hotelu. Bez tohoto potvrzení není možné reklamaci řešit! Škody způsobené vlastní vinou na zařízení pokoje nebo hotelu, hradí účastník zájezdu v hotovosti a na místě.

Ručníky, lůžkoviny
Při týdenním pobytu se lůžkoviny vyměňují zpravidla 1 x týdně, v lepších hotelích 1 x denně, ručníky průběžně. Není dovoleno tyto vynášet z hotelového pokoje!

EGYPT - Pláže - bazény

Zpravidla každý hotel vlastní tzv. hotelovou pláž. Ta je hotelovým hostům volně přístupná bez poplatku. Rovněž za použití lehátek a slunečníků se zpravidla na těchto plážích neplatí.

Nudistické pláže
Nuda-koupání či slunění islám zakazuje a nikde v Egyptě nejsou nudistické pláže. Nerespektování tohoto zákazu se trestá pokutou a vězením.

Bazény
Hotelové bazény jsou bezplatně k dispozici ubytovaným hostům, přesto jejich používání není po 19 hod. z bezpečnostních důvodů dovoleno.

EGYPT - Elektřina

Ve všech námi nabízených hotelích je napětí 220 V. Ve starších typech hotelů se často nachází odlišné zásuvky od evropských. Je tedy nutné použít adaptér!

EGYPT - Alkohol

Islámské náboženství zakazuje konzumaci alkoholických nápojů. Tyto nápoje však běžně prodávají všechny hotelové bary a vybrané restaurace. Alkohol je také možné zakoupit v obchodech Duty Free, na základě předložení cestovního pasu.

EGYPT - Zajímavosti

EGYPT - Historie

V úrodném údolí Nilu se Egypťané doby kamenné rádi odvrátili od lovu k zajištěnější existenci zemědělců. Kolem roku 8000 př.n.l. už chovali dobytek a pěstovali pšenici a ječmen, které dovezli ze sousední Asie. Výměnou exportovali pěkné kameninové zboží, keramiku a šperky. Z písma Mezopotámie vyvinuli své vlastní hieroglyfické písmo a na papyrech, vyráběných sklepáváním proužků nilského rákosu, se začala odvíjet historie starého Egypta.

Historický přehled

* Od 20 000 př. Kristem: Kolem Nilu a v savanách dnešní Západní pouště žijí nomádi
* Od 5000 př. Kristem: Savany vysychají a kmeny, které tam žili, se stěhují do úrodného údolí Nilu
* Od 3300 př. Kristem: První regionální království. Je vynalezeno písmo
* Od 3032 př. Kristem: 1. a 2. dynastie, faraón Menes zakládá Memfidu, počátek vysoké kultury
* Od 2670 př. Kristem: Stará říše. Imhotep staví stupňovitou stavbu v Sakkáře, později vznikly pyramidy v Gíze
* Od 2160 př. Kristem: Horní Egypt se stává nezávislý
* Od 1550 př. Kristem: Vznikají chrámy v Luxoru a Abú Simbelu
* 332 př. Kristem: Alexandr Veliký dobývá Egypt a zakládá město Alexandrie
* 31 př. Kristem: Císař Augustu (Octavianus) vítězí nad Kleopatřinou flotilou
* 3. století po Kristu: V Egyptě se šíří křesťanství
* 639: Amr Ibn al-As dobývá Egypt, vítězí islám
* Od roku 639: období Fátimovců
* Od roku 1250: Vláda Mamlúků
* Od roku 1517: Egypt se stává provincií osmanské říše
* 1798 - 1801: Napoleonovo tažení do Egypta, počátky egyptologie
* 1805 - 1848: Egyptu vládne Muhammad Ali a otevírá zemi Evropě
* 1882: Egypt obsazují Britové, od roku 1914 je zřízen protektorát
* 1952 - 1953: svobodní důstojníci s Násirem v čele svrhnou krále, Násir se stává prezidentem
* 1967: Šestidenní válka, Egypt ztrácí Sinaj
* 1973: Říjnová válka s Izraelem
* 1979: V Camp Davidu je uzavřena mírová smlouva s Izraelem
* 1992 - 1997: Teroristické atentáty islámských extrémistů na turisty a Kopty
* Od roku 1999: Hospodářská krize vyvolána nedostatkem deviz a znehodnocením egyptské libry.

EGYPT - Podnebí

Egypt se nachází v suchém subtropickém pásmu. Rozlišujeme dvě roční období: letní od května do října (teploty dosahují i 46 st. ve stínu) a zimní od listopadu do dubna (teploty se pohybují na severu okolo 20 st. a na jihu 30 st.). Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou okolo 18 st.. V poušti pak rozdíl může činit i 40 st. (přes 40 stupňů přes den a okolo 0 st. v noci).

Srážky v Egyptě bývají zejména na severu (Alexandrie, Káhira), po výstavbě Asuánské přehrady a zvýšenému výparu se i v Horním Egyptě můžeme setkat s deštěm. Z Málo časté, ale vydatné srážky se vyskytují na Sinaji, kde zaplavují vyschlá koryta řek a přilehlá území.

EGYPT - Povrch

Egypt se rozkládá v severovýchodní části Afriky (mezi 22 a 32 stupněm zeměpisné šířky), na Sinajském poloostrově a několika ostrovech v Golfském zálivu a Rudém moři. Na severu je ohraničen Středozemním mořem, na východě Rudým mořem a Izraelem, na jihu sousedí se Súdánem a na západě s Libyí. Moře tvoří hranici v délce 2450 km. Egypt se dělí na čtyři hlavní geografické oblasti. Nilské údolí (necelé 4% Egyptské rozlohy) a delta, Arabská poušť na východě mezi Nilem a Rudým mořem (Východní poušť, na jihu přecházející v poušť Núbijskou, poušť má hornatý a kamenitý charakter - max. 2187 metrů nad mořem), Libyjská poušť na západě (Západní poušť, písčitý charakter) a Sinaj (Sinajský poloostrov)Nejdůležitější oblastí pro Egypt je údolí Nilu a zejména pak jeho rozlehlá delta na severu. V Libyjské poušti se nachází nejhlubší Egyptská proláklina Kattara (133 metrů pod hladinou moře). Sinaj je severovýchodní část Egypta o rozloze 61 000 čtverečních kilometrů, ohraničená Izraelem, Suezským a Arabským zálivem a Středozemním mořem. Má pouštní charakter a hornaté vnitrozemí - nej. hora Katherína 2629 m. nad. mořem.Na Sinaji a v Arabské poušti se nachází hustý systém tzv. wádí, koryta vyschlých řek, které se při deštích naplňují.

EGYPT - Fauna a flora

Ze stromů jsou pro Egypt charakteristické datlové palmy, fíkovníky, olivovníky, meruňky a broskvoně. Vzácně se vyskytují růžově kvetoucí tamaryšky nebo žluté akácie.

Velcí savci byli prakticky vyhubeni, žijí zde různé menší šelmy jako hyena, šakal, fenek. Běžnými živočichy jsou zde také ještěrky, varani, kobylky a škorpióni. Na Sinajském poloostrově žijí ještě divoce kozorožci a mufloni, na jihu Egypta gazely. V živočišné výrobě převládá chov skotu, oslů, velbloudů, ovcí a koz.

EGYPT - Nil

Nil je jedinou stálou egyptskou řekou. Se svou délkou 6671 km (tato délka je počítána i s řekou Kagerou, samotný Nil pak má 5584 km) je nejdelší řekou na světě (povodí Nilu je 2 881 000 km2). Pramení severovýchodně od jezera Tanganika na území Burundi a protéká skrze Burundi, Rwandu, Tanzanii, Ugandu, Súdán a Egypt, kde ústí do Středozemního moře rozsáhlou deltou s dvěmi hlavními rameny (rozloha delty je 22 000 čtverečních km). Do doby než se spojí s Modrým Nilem má tok Nilu několik názvů. Ruvyronza, Ruvuvu, Kagera, L. Ukerewe, Victoria Nile, Albert Nile, Bahr al Jabal (Horský Nil), Bahr al Abyad (Bílý Nil) a Nahr an Níl. Dvakrát ročně přináší Nil Egyptu záplavy, a to v červnu a říjnu, které jsou způsobeny zesílením přítoků Modrého Nilu a Atbary. Díky výstavbě přehrad v Asuánu je však jeho tok silně regulován. První Malá Asuánská přehrada byla postavena v roce 1902 a roku 1971 byla dokončena druhá Asuánská přehrada. Suezský Průplav: Poplatky z Suezského průplavu jsou největším zdrojem příjmů. Suezský průplav spojuje Středozemní moře se Suezským zálivem a Rudým mořem. Kanál je 195 km dlouhý a min. 60 metrů široký. Díky shodné úrovni hladin obou moří nemá žádné vyrovnávací komory. Se stavbou kanálu bylo započato roku 1859 (25. duben) a roku 1869 (17. listopadu) byl kanál zprovozněn. První pokus o propojení Středozemního moře s mořem Rudým byl již v 13 století před. n. l., kdy byl prokopán kanál mezi Nilem a Rudým mořem. Kanál byl následně několikrát zanesen a opět zprovozněn až do 8 století n. l., kdy byl zanesen a vyschl navždy.

EGYPT - Zeměpisné údaje

Území Egypta se nachází v severovýchodní části afrického kontinentu a Sinajským poloostrovem zasahuje do Asie. Celková plocha země činí 1.001.449 km2 včetně Sinaje. V Egyptě žije zhruba 63 miliónů obyvatel. Přírodní hranice státu na severu je tvořena Středozemním mořem, na východě Rudým mořem a státem Izrael. Na západě hraničí Egypt s Libyí a na jihu se Súdánem. Na Sinaji se nachází nejvyšší hora země - 2637 m vysoká. Od jihu k severu protéká celou zemí největší řeka Afriky - Nil.

Další řeky a jezera na území státu vesměs chybí. Jihozápadně od Káhiry směrem k jihu se táhne řetěz oáz, první a největší oáza se nazývá FAYIUM a má plochu 4200 km2. Všechny oázy vznikly v místech prolákliny, kde se podzemní saharská voda nejvíce přibližuje zemskému povrchu.

Nejvyšší bod: Katherína - 2637 m. n. m.

Nejnižší bod: proláklina Kattara - 137 m po hladinou moře

EGYPT - Hospodářství

V 90. letech minulého století považovali ekonomové Egypt za nadějnou rozvojovou zemi. Turistický obchod dosahoval na začátku nového tisíciletí stále vyšších, rekordních čísel v počtu přijíždějících turistů. Avšak chabé zisky z exportu, nepořádky v hospodaření a svým způsobem i příliš velký roční přírůstek obyvatelstva přivedly zemi do krize, která se ještě zhoršila po teroristickém útoku na New York a s ním spojené celosvětové recesi. Ta se přirozeně odrazila i na turistickém ruchu. Krize trvá až do roku 1999, v lednu roku 2002 mezinárodní společnost v Sharm el Sheikhu povolila Egyptu nové miliardové úvěry, aby si země na Nilu udržela určitou hospodářskou stabilitu.

Hlavním zdrojem egyptských příjmů jsou turismus, převody peněz, které domů zasílají egyptští dělníci pracující v cizině, poplatky za průjezd Suezským kanálem a výnosy z exportu ropy. Korálové útesy a písečné pláže Egyptské pobřeží Rudého moře se táhne v délce přes 1000 km od severní špičky Suezského zálivu až po súdánskou hranici na jihu, paralelně s údolím Nilu, který protéká ve vzdálenosti 140 km. Je to 1000 km bílých písečných pláží a skalnatých zátok, palmových hájů, korálových útesů a načervenalých svahů hor.Konstantní teplota vody v Rudém moři, která jen zřídka klesne pod 20 stupňů, příznivě ovlivnila vznik korálových útesů, které mnozí znalci považují za nejkrásnější a nejúchvatnější na Zemi.

Průmysl: zejména textilní, výroba cementu, železa a oceli, chemický a petrochemický průmysl, rafinování cukru, obuvnictví, nábytek.

Těžba: Kromě již zmíněných fosilních paliv Egypt těží soli, fosfáty, železnou rudu, mangan.

Export: především ropa, bavlna, textil, chemické a železné produkty.

Import: především stroje a zařízení, potraviny, hnojiva, produkty ze dřeva.

EGYPT - egyptská mytologie 

Egyptské náboženství je protkáno množstvím postav, jejichž význam se různě mění, a to jak v čase tak na základě geografických odlišností. Počet egyptských bohů, jejichž jména dnes známe je okolo 2500 a snad byl i vyšší. U řady jmen je však shluk souhlásek to jediné co o daném bohu víme. Abychom pochopili pestrost egyptských svatých postav, musíme se vrátit hluboko do historie, ještě před vytvoření Egypta jakožto centralizovaného státu.

Na území Egypta bylo vytvořeno 42 samostatných států - tzv. žup. Každá ze žup měla svou vládu, která sídlila v hlavním městě župy, jehož bůh se pak stal i hlavním bohem celé župy, zároveň byl na hlavního boha, tentokrát říše mrtvých, povýšen i bůh pohřebiště hlavního města. Postupem času došlo ke sjednocení jednotlivých žup a vytvoření dvou samostatných států - Horního a Dolního Egypta. Kdy Horní Egypt byl vytvořen z 22 žup a Dolní z 20. I po spojení si župy zachovávaly svou určitou samosprávu, která vydržela až do doby zániku samostatnosti Egypta. Hlavním bohem Horního Egypta se stal bůh Sutech a Egypta Dolního bůh Hor. Při sjednocení obou zemí, které se neobešlo bez řinkotu zbraní, mezi sebou zápolili i oba dva bohové. Hlavním bohem celé země se pak stal bůh Hor, z čehož je patrné, že Dolní Egypt vyšel z bitvy mezi zeměmi vítězně. Sutech jakožto poražený bůh si postupem času vysloužil titul boha zlého a obávaného.

Bozi, kteří byli sesazeni ze svého trůnu hlavního božstva nezanikali, nýbrž si nadále drželi své postavení, které jim náleželo v mytologii. Kromě toho, že různě klesali a stoupali na hierarchickém žebříčku, měli kněží i jejich funkce, tak aby zapadali do nového rámce hlavního božstva. Výsledkem bylo, že syn se stal otcem svého otce, bůh x-tého pokolení byl povýšen na stvořitele všech bohů apod. V důsledku manipulace s bohy zákonitě docházelo k nesrovnalostem mezi jejich podstatou, a tak kněží různě upravovali vlastnosti bohů a jednotlivé bohy shodných charakteristik slučovali do jedné postavy.

Říše mrtvých

vedle bohů "pro živé" byli i bozi mrtvých. Každé pohřebiště mělo tedy svého boha, kteří se stejně jako tomu bylo v říši živých, podvolit hlavnímu centrálnímu bohu a tím se stal Usire. Někteří bohové z významnějších žup se stali Usirovými služebníky a ti méně významní zanikli a dnes o nich nevíme vůbec nic.

Posmrtný život

Víra v posmrtný život je, stejně jako celé egyptské náboženství, jednou velkou zamotanou hádankou. I zde platí, že se postupně měnil a vyvíjel názor na smrt a posmrtný život a s tím se měnili i pohřební způsoby a rituály. Základní myšlenka, která spojoval představy ve všech dobách, rozlišovala tři složky člověka - tělo, duše (Ba) a duch (Ka). V nejstarších dobách se Egypťané dematerializací ducha nikterak nezaobírali, v jeho posmrtný život však byli přesvědčeni, o čemž svědčí nálezy hrobů s výbavou obsahující potraviny a nápoje, osobní předměty, zbraně a nářadí. Později vznikla představa, že k odloučení ducha dochází po odstranění masa od kostí zemřelého (údajně vznikla na základě poznatku, že mrtvola se buď sama rozpadne anebo ji ohlodají šakali - ti pak byli ztotožněni s bohy, kteří vzali šakalí podobu, aby pomohli duchu v odloučení). Proto Egypťané sami napomáhali duchu a odstraňovali maso a kosti opalovali. Tato víra tedy nakonec vyústila v první pokusy o mumifikaci. Smyslem mumifikace tedy bylo zabezpečení těla během odloučení ducha. Stejně jako vše ostatní podléhala i představa o životě na onom světě vývoji. V nejranějších dobách byli duchové odkázáni na potravu, kterou jim obětují jejich pozůstalí, zejména pak syn, neboť na ostatní příbuzné nebyl v tomto směru spoleh. Z tohoto důvodu byla v Egyptě rozšířena adopce synů. Neměl-li kdo duchovi obětovat stravu, musel ji duch buď krást ostatním duchům, nebo byl nucen živit se vlastními výkaly. Již záhy byly do hrobů mimo jiné vkládány sošky sluhů a žen pro obveselení. Aby se z sošky mohla stát živá bytost, muselo nad ní být proneseno magické říkadlo. Postupně se do hrobů vkládaly všechny možné předměty, resp. jejich zmenšeniny, nebo výjevy jako lov apod., aby duch mohl žít v blahobytu. Pro život v západní říši byla, stejně jako na zemi, nutná práce. Z tohoto důvodu byly do hrobů vkládány sošky zesnulého tzv. vešebty, kteří se proměňovali a fyzickou práci vykonávali za ducha. V jednom hrobu bylo takových sošek nalezeno 365.

ACH

Ach byla jakási nemateriální část v každém člověku, která vznikala při zrození a zůstávala i po smrti jedince. Ach byla zdrojem psychických a intelektuálních schopností člověka. Aby Ach mohla existovat i po smrti, muselo být tělo správně mumifikováno a za předepsaných obřadů uloženo do hrobky. Pozůstalí pak přinášeli Ach zesnulého oběti v podobě potravin a nápojů.

ACHOM

Původně se nazývaly všechny božské bytosti, duchové a démoni obecně. Později se význam rozrostl i na sochy a malby bohů a také na mumie.

AMON (Amun)

Jeden z nejvyšších bohů, později i nejvyšší. Bůh, který vznikl jako první a jehož podstatu nikdo nezná, stvořitel a Pán světa. Zobrazován bývá v lidské podobě s korunou na hlavě, slunečním kotoučem a dvěmi pštrosími péry. Amonovým posvátným zvířetem byl beran, zobrazovaný obvykle v podobě sfingy. Centrem Amonova kultu byl Karnak, kde se nachází i velká alej beraních sfing.

ATON

Bůh slunce a Slunce samotné. Za vlády Achnatona byl Aton prohlášen za jediného boha a došlo tak k zavedení monoteizmu namísto doposavadního mnohobožství. Po Achnatonově smrti byl opět obnoven dřívější systém mnohobožství.

BANEBDŽET

Bůh plodnosti, symbolizovaný obvykle beranem, někdy i kozlem. Byl považován i za pána zvířat. Eset (Isis) Manželka boha Usira matka boha Hora. Nejuctívanější bohyně starého Egypta. Eset byla jakýmsi ideálem ženy: ušlechtilá, krásná, milující, věrná, měla velký cit pro mateřství. K tomu byla ještě vybavena kouzelnou mocí, kterou využívala výhradně ke konání dobra a k hájení spravedlnosti. Uctívání bohyně Eset se rozšířilo i do několika dalších zemí. Její kult převzali např.Řekové a Římané.

FÉNIX

Posvátná volavka, která se zrodila ze sebe sama. Symbol života obn

HAH

Bůh nekonečnosti prostoru a času, dárce nesmrtelnosti.

HOR (Horus, Harachtej)

Jeden z nejdůležitějších a nejstarších bohů Egypta. Bůh v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou. Bůh slunce, nebe, světla, dědic pozemského panství boha Usira a božský vládce Egypta. Samotný bůh Hor je natolik složitý, že je nutné rozlišovat několik bohů Horů (asi 20) a to podle pojetí a doby. Hor existoval již před vznikem Egypta a dokonce ještě dlouho po něm. Přijali ho jak Řekové, tak Římané. Asi nejdůležitější funkcí Hora byla funkce boha egyptského krále. Toho nejen chránil, ale dokonce se do něj i vtěloval. Egyptští králové se nechávali nazývat jeho jménem a prohlašovali se za jeho vtělení.

MAAT

Bohyně pravdy a spravedlnosti, zákonnosti, práva a celého společenského řádu. Jejím jménem se vykonávala státní a soudní moc. Účastnila se obřadu "vážení srdce". Zobrazována byla jako žena se pštrosím perem na hlavě.

MEŠENET

Bohyně porodu a místa narození člověka, vyobrazovaná jako cihla s lidskou hlavou.

RE

Bůh slunce a slunce samo. Slunce bylo podle představ Egypťanů jeho tělem. Byl to jeden z nejvyšších a nejstarších bohů. Byl považován (stejně jako někteří další bohové) za stvořitele a vládce.. Re každé ráno vyplul na své sluneční lodi a svými paprsky dával životadárné světlo a teplo. Večer pak vpul za obzor. Re vykonal čtyři původní zásluhy pro lidstvo: stvořil vzduch, stvořil nilskou záplavu, poučil je o tom, co je na onom světě, aby přinášeli objeti bohům i mrtvým a především stvořil lidstvo samé. Na rozdíl od našich obvyklých představ se kult uctívání zvířat rozvíjí až v období Nové říše a největšího rozsahu dosahuje za vlády Ptolemaiovců a tedy nikoli v dobách nejstarší, jak bychom se mohli mylně domnívat. Naopak, v nejstarších dobách hrál tento kult zcela podřadnou roli. Miliony mumifikovaných zvířat jsou však důkazem, že tento kult nabyl obrovského významu. Každého, kdo kdy viděl některý z egyptských reliéfů, musí nyní napadnout souvislost s živými zvířaty a vyobrazení egyptských bohů jako zvířete, popř. s některou jeho částí. A je to tak správně, nezapomeňme ale, že jsme v Egyptě a to by bylo, aby si kněží nevymyslili různá ale. Zásadním rozdílem mezi zvířetem a zvířecím vyobrazením boha spočívá v tom, že vyobrazení je symbolem dotyčného boha, zatímco živé zvíře není jen pouhým symbolem, nýbrž je skutečným vtělením boha.

POSVÁTNÁ ZVÍŘATA 
 
Býk

Posvátné zvíře, uctívané pod různými jmény od nejstarších dob v celém Egyptě. Byl pokládán za symbol nebo ztělesnění síly a plodnosti. Jeho kult měl v různých městech celkem shodné rysy a patřil k nehonosnějším, jichž se kdy zvířeti dostalo. V egyptských textech se s ním setkáváme často v překvapujících souvislostech; král je nazýván například "Mocným býkem", měsíc "Býkem mezi hvězdami" apod. V metaforické řeči Egypťanů znamenal býk zhruba to co ve všední řeči "velitel", "vládce", "ten, kdo poroučí".

Had

Had bylo posvátné zvíře, uctívané pod různými jmény a zosobňující různé bohy; symbol zdraví a života. Had hrál v egyptských mýtech a legendách významnou roli, jež odrážela rozporný vztah, který měli k němu lidé: strach z jeho uštknutí, obdiv k jeho mrštnosti, odpor k jeho slizkému tělu, údiv nad jeho schopností svléknout ze sebe kůži, a tím se podle všeobecného přesvědčení omladit. Strach je přiměl k tomu, aby se mu klaněli a uctíváním si ho získali; ovšem také k tomu, aby ho hubili. Nebezpečí, jímž hrozil, se snažili odvrátit zaříkáváním a amulety nebo obrátit proti jinému nebezpečí.

Kobra

Kobra byla posvátný had, ztělesnění bohyně Vedžoy a některých jiných božstev; symbol božské a královské moci. Kobra byla pokládána také za zvláštní ochránkyni egyptského krále, a to od nejstarších do nejpozdějších dob. Symbolem této ochranné moci byla královská čelenka v její podobě, zvaná ureaus. Posvátná kobra čili ureaus je na všech vyobrazeních egyptských panovníků, počínaje nástupců krále Meniho a konče římskými císaři, ať mají na hlavě kteroukoli z mnoha egyptských korun. Je též na vyobrazeních všech slunečních bohů a bohyň, často i královen a královských synů. Vztyčené hlavy posvátných kober chránily také místa králova posledním odpočinku; nejstarším zachovaným dokladem jejich funkce je "Kobří zeď" u stupňovité pyramidy krále Džosera, nejznámějším pak výzdoba skříně pro tzv. "kanopské vázy" krále Tutanchamona, kterou tvoří téměř stovka kober z pozlaceného dřeva. Podle tradice, která ale není archeologicky doložena, byly prý posvátné kobry chovány v některých chrámech, kde měly vyhrazeny zvláštní místnosti. Podle jiné tradice, známe zejména v souvislosti s královnou Kleopatrou, zaručovalo kobří uštknutí nesmrtelnost a božství.

Skarab

Posvátný brouk, uctívaný jako bůh slunce. Existuje samozřejmě i dnes a nazývá e vruboun posvátný (hovnivál). Egyptsky se jmenoval Cheprer a jako o bohu se os něm mluví ve stejnojmenném hesle. Jeho soch nebo sošky měly kultovní a magické účely. Tzv. srdeční skaraby, které se vkládaly do mumifikovaných těl místo srdce, měly sloužit zemřelému při "posledním soudu", aby jeho srdce (tj. svědomí) nebylo na vahách spravedlnosti lehčí než péro bohyně pravdy a spravedlnosti Maat, a na spodní straně měly citát z Knihy mrtvých. Další skupinou jsou skaraby s funkcí amuletů, jež mívaly lidskou, žabí, hadí nebo nějakou jinou hlavu; bývaly podélně provrtané, aby se mohly nosit na niti kolem krku. Jinou skupinu tvoří pečetní skaraby, které se zasazovaly do prstenů a daly se otočit okolo své osy; na spodní straně bývaly opatřeny jménem nebo nápisem.

Sokol

Posvátný pták a ztělesnění několika bohů, především Hora.
Těšil se posvátné úctě v celém Egyptě, a to už od předhistorických dob. Byl tam znám jako pták, který létal ze všech nejrychleji a nejvýš, vynikal silou a obratností, dovedl vždy zvítězit v útoku a zmocnit se tak vyhlédnuté kořisti; měl tedy vlastnosti, které byly podle egyptských představ považovány za božské. Egypťané si v něm ztělesnili celou řadu bohů místních kultů, především boha slunce a nebe Hora, který se stal pravděpodobně prvním bohem uctívaným po celém Egyptě. Kult Hora vedl posílení ke kultu sokola a k přenášení jeho podoby na jiné bohy, zejména na boha slunce Re. Zároveň měl za následek postupný zánik kultu místních sokolích bohů a jejich splývání s Horem.

Sokolem egyptského kultu byl podle vyobrazení a mumií "sokol stěhovavý". Žije v Egyptě dodnes, vyskytuje se tam však nepochybně mnohem vzácněji než ve starověku. V egyptologické literatuře, zejména populární, se setkáváme se sokolem obvykle na prvním místě "hieroglyfické abecedy". V egyptštině se jím označovala neznělá polosamohláska, podobná arabské hanze, kterou zjednodušeně přepisujeme jako "a" (v egyptologické literatuře pak znakem 3).

Šakal

Je pouštní zvíře, ztělesňující ochranné bohy mrtvých a pohřebišť. Byl zobrazován v podobě boha Anupa (Anúbise), Duamutefa, Chentiamenti a Vepvovet. Na sochách a reliéfech lze v těchto bozích, resp. zvířatech většinou bezpečně poznat šakala. V některých případech je to však sporné, což platí také o mumiích a kostrách těchto zvířat z různých pohřebišť. Kromě šakalů ztělesňujících výše uvedené bohy známe z egyptských památek nemálo šakalů s jinými funkcemi. Podle velkého Harrisova papyru ze sklonku Nové říše táhlo zpřežení šakalů loď boha slunce Re, když se vracela posvětím od západu na východ. Podle textů rakví ze Střední říše a pozdějších dob táhli šakalové na noční obloze loď boha měsíce Thovta. V hornoegyptském Nechenu (Hierakónpoli, dnešním Kóm el-Ahmaru) dostávali podle tamějších představ šakalí podobu duchové mrtvých. Hieroglyfický znak šakala byl determinativem "správce kraje", tj. uváděl v textu jeho titul a jméno. Šakal s devíti spoutanými zajatci byl pečetním znakem vesetského královského pohřebiště, proslulého Údolí králů na levém břehu Nilu proti Luxoru.

EGYPT - Mumie

Zatím co o sfingách se říká, že jsou záhadné, a o pyramidách, že jsou monstrózní, mumie se po staletí považují za strašidelné.Ve špatných románech, hrách i filmech sloužily mumie jako rekvizity, které měly divákům nahnat hrůzu. "Mumie je vlastně to, co lze nalézt v hrobech balzamovaných lidí" napsal Hortus Sanitatis ve svém lékařském díle z roku 1557. Měl pravdu. Arabské slovo múmíja označovalo původně druh přírodní smůly, které se používalo v lékařství. Tato smůla patřila mezi substance, jichž se po řadě zkoušek a neúspěchů začalo používat k balzamování mrtvých. Z hrobů se dostala do evropských lékáren, kde se prodávala až do 19. stol. Během doby se přestal dělat rozdíl mezi slovy "mumie" a "múmíja" a bohatým pacientům se podávaly na prášek rozpadlé lidské pozůstatky jako vzácná medicína.

Mumifikace

Pro život na onom světě se muselo uchovat tělo nebožtíka. Byla to zdlouhavá a nákladná práce: Odborníci balzamovači začali nejdříve tím, že železným háčkem vytáhli nosními dírkami co největší část mozku, a co nešlo háčkem konzervovali s drogami; potom ostrým kamenným nožem otevřeli trup, vyjmuli vnitřnosti a břišní dutina se pak vymyla palmovým vínem a roztokem z rozmělněných bylin. Potom ji naplnili čistou rozetřenou myrhou, kassií a různými aromatickými látkami, s výjimkou kadidla; na to otvor zašili a tělo uložili na 70 dnů do natronu tak, aby bylo celé zakryto. Když uplynula tato doba - její délka nesměla překročit - tělo se omyje a zavine od hlavy až k patě do plátna nařezaného na pruhy. Ty jsou na spodní straně natřeny pryskyřicí, které používali Egypťané místo klihu. V tomto stavu se pak tělo vrátí rodině, kteří dají vyrobit dřevěnou schránku ve tvaru lidské postavy a tělo do ní uloží. Schránka je pak neprodyšně uzavřena a uložena v hrobce tím způsobem, že stojí opřena o stěnu.S mumifikacemi se začalo v dobách stavitelů pyramid. Masky se v tehdejších dobách vyráběly z ušlechtilých materiálů (Tutanchamonova maska je z ryzího zlata) - z počátku to však byly docela obyčejné štukové odlitky.

EGYPT - Písmo

Egypťané své písmo nazývali Medu netcher = řeč bohů. Slovo hieroglyf je z řečtiny a začalo se používat až mnohem později. Znamená posvátné písmo. Hieroglyfy mají dva druhy znaků. Ideogramy označují to, co představují (obrázek slunce znamená slunce, světlo, čas), nebo označují doplňkové slovo. Fonogramy (zvukové nápisy) vyjadřují zvuk (obrázek úst znamená r).

Egyptské písmo bylo dlouhou dobu nerozluštitelnou hádankou. První, kdo přijel do Egypta se znalostí jazyka starých Egypťanů, byl Jean Francois Champollion. Vypravil se do Rašídu a vyhledal místo kde se našel klíč k rozluštění egyptského písma - Rossetskou desku. Písmo, tzv. hieroglyfy, bylo hezké z nutnosti. Napsat jedno slovo znamenalo podle starých Egypťanů věc skutečně vytvořit. Čím byl text hezčí, tím byl opravdovější a působivější. Proto byl někdy znak nebezpečného zvířete rozpůlen, aby se zvíře stalo neškodným. Písař byl vědec i umělec. Ne proto, že by měl rád půvab, ale proto, že musel být umělcem. Tyto půvabné znaky byly nezbytné pro náboženské, historické nebo významné texty. Pro každodenní psaní však byly zbytečné. Dopisy, stav dobytka nebo různé soupisy psali písaři rychle. Před drahým papyrem často dávali přednost kousku vápence nebo rozbitého hliněného nádobí. Rychle napsané hieroglyfické znaky dostaly jinou tvář, zjednodušeně formu. Hieratické písmo byl tentýž jazyk, avšak s malými znaky sestavenými z bodů, čar a křivek.

Na co se psalo

Školáci používali tabulky z fíkovníkového dřeva pokryté tenkou vrstvou štuku. Psali na ně špičatým kouskem rákosu a černým a červeným inkoustem. Tabulky se tak často omývaly, že se brzy museli potřít novou vrstvou štuku. Učitel sledoval skřípání rákosu, dohlížel na písmo žáků a nestrpěl žádnou chybu. Přesto jich žáci dělali mnoho, pravopisné chyby, zapomenutá slova, špatně napsané znaky. Byla to těžká práce, protože žáci museli psát zleva doprava, zprava doleva, zespoda nahoru. Z dobrého písaře se měl stát vědec nebo umělec. Později se žák naučil psát na střep hliněné nádoby s hrubým povrchem,

 

Pro zobrazení kompletní nabídky zájezdů do Egypta klikněte ZDE